Vážení přátelé domácích pálenek,

možná byste i Vy rádi vystavovali svoji pálenku na naší výstavě a přitom neznáte pravidla. Proto je níže uvádíme. Jsou téměř stejná a nezměněna, a to již od prvního ročníku. Můžete si je porovnat - ta původní jsou uvedena v sekci 2005 - první ročník. Na stejném místě je rovněž uvedena tabulka senzorického hodnocení, kterou jednotlivé komise používají při vyhodnocování vzorků.

Pokud si myslíte, že máte dobrou pálenku, pak neváhejte a vzorek do naší soutěže doneste nebo zašlete. Vyhrává každý, kdo má odvahu se zúčastnit.

PRAVIDLA  SOUTĚŽE – KOZLOVSKÝ KOŠT

1. Soutěže se může zúčastnit každý občan, který dosáhl věku 18 a více let a pro výstavu „Tradiční košt pálenek“ dodá vzorek destilátu o obsahu 0,5 litru.
2. Počet vzorků od jednoho soutěžícího není omezen.
3. Přijímají se vzorky s procentem alkoholu maximálně do 55 %.
4. Vzorky hodnotí odborné komise v počtu 3 osob (popř.více). Každá komise má svého předsedu, který se volí veřejnou volbou. Počet komisí není omezen.
5. Vzorky jsou komisi podávány anonymně; komise hodnotí 20-ti bodovou stupnicí, vytvořenou pro hodnocení ovocných destilátů.
6. V případě rovnosti bodů u vítězných vzorků v jedné kategorii (jen první 3 místa), rozhodnou o pořadí členové komisí přehodnocením těchto vzorků.
7. Pokud je více vzorků v jedné kategorii, pak lze vzorky rozdělit do 2 (či více) komisí. Vítězné vzorky z každé komise postupují do semifinále, které poté vyhodnocují stejné komise. Ze vzorků v semifinále se určí jejich jednotlivé pořadí. Pořadí vzorků soutěžících v základním kole se v katalogu pro veřejnost neuvádí.
8. Soutěží se v kategoriích dle druhu ovoce (např.):
   1. slivovice
   2. jablkovice
   3. hruškovice
   4. meruňkovice
   5. rynglovice
   6. třešňovice
   7. ostatní ovoce nebo směs
   8. absolutní vítěz – šampión výstavy
      Pozn.: Jednotlivé kategorie jsou určeny až před vyhodnocením v odborných komisích s podmínkou, že jsou do soutěže předloženy 4 a více vzorků jednoho druhu pálenky (nesmí být pouze od jednoho dodavatele). V opačném případě se vzorky zařazují do kategorie „ostatní ovoce“ (dle bodu g).
9. Vysvětlivky k bodům:
   a – g)  V těchto kategoriích vyhrávají první tři nejlépe bodově hodnocené vzorky.
   h) O absolutním vítězi (šampión výstavy) rozhodne samostatná, finálová degustace ze vzorků umístěných na prvních místech v jednotlivých kategoriích dle bodu a) až g). O šampiónu výstavy rozhodují a vítězné vzorky v jednotlivých kategoriích hodnotí všichni členové a předsedové komisí.
    
10. V katalogu soutěže, který bude vydán na veřejnou ochutnávku, budou zveřejněny výsledky:

• první místa v jednotlivých kategoriích /dle bodu a) až g)/. Bodové hodnocení se uvede pouze u prvních tří až deseti míst (dle počtu vzorků).
• absolutní vítěz – šampión výstavy /dle bodu h)/
• jmenný seznam všech soutěžících dle přiděleného čísla pro hodnocení, s uvedením bydliště, druhu ovoce, procentem alkoholu.

1. Vítězové jednotlivých kategorií (uvedení na 1.až 3.místě) obdrží diplom a věcnou odměnu (pohár).

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

Náš "alkobülletin"

V rozšířené podobě ( m.j. s obrázky a upravenou grafikou) byl celý obsah součástí tiskovin, které obdrželi hosté na veřejné výstavě dne 30. 3. 2013.

Motto:
To je pořád řečí o škodlivosti alkoholu.
Ale když je někde nějaká epidemie, tak je to pokaždé z vody. 

Tradiční košt pálenek ve Velkém Meziříčí

Vážení návštěvníci,
srdečně Vás vítáme na výstavě pálenek. Jedná se již o devátý ročník výstavy, která začala v roce 2005 v Kozlově a měla název „Kozlovský košt pálenek“. V roce 2010 jsme ji přemístili do „hasičky“ ve Velkém Meziříčí a v roce 2011 jsme výstavu přejmenovali na „Tradiční košt pálenek“. Postupně vzrůstá návštěvnost, a to jak v počtu vystavovaných pálenek, tak i v počtu návštěvníků. V roce 2012 jsme dosáhli rekordu a vystavovali jsme 160 vzorků ovocných pálenek. Předpokládáme, že je to způsobeno mimo jiné i naší osvětou. Každoročně uvádím krátké články v tisku a již rok jsou v činnosti naše webové stránky, kde se zájemci mohou dočíst mnohé zajímavosti nejen o alkoholu.

Znovu a znovu uvádíme, že smyslem této akce není v žádném případě ziskovost, ale jen možnost posoudit kvalitu pálenek nezávislými komisemi. Do komisí nezveme žádné umělce, herce nebo jiné významné osobnosti, protože se nejedná o zábavní estrádu. Možná by akci zviditelnili, ale pravděpodobně by nám při vyhodnocování moc nepomohli. Vždy jsme vsadili na lidi, kteří se kumštu výroby pálenek věnují profesionálně a nebo o nich víme, že dokážou rozdíl v pálenkách posoudit. Proto v komisích zasedají majitelé nebo provozovatelé pálenic a takzvaní fajnšmekři. Nikdy jsme však netvrdili, že vyhodnocení je bezchybné, vždyť sto lidí – sto chutí.

Avšak zábava na takové akci musí taky trochu být. Proto je výstava oživena hudebním doprovodem, a to skupinou Akordeon band Vysočina, se kterou je atmosféra opravdu vynikající. V minulých ročnících jsme pozvali i tanečnici orientu a zumby, a nebo taneční skupinu z Velkého Meziříčí „Kosatky“, která nám předvedla ukázky moderních country tanců.

Je alkohol léčivý nebo škodí?

Motto:
Ruce, záda, plíce,
léčí dobrá slivovice. 

Otázka, zda má alkohol léčivé nebo škodlivé účinky, se řeší odnepaměti. Zajisté bylo napsáno velmi mnoho článků a publikací. Střední a starší generace si velmi dobře pamatuje na různá „protialkoholní školení“, které jsme absolvovali u zaměstnavatele. Pamatuji si velmi dobře, jak jsme byli poučováni ve smyslu, že pokud člověk pije alkohol pravidelně (i v malém množství), pak je prostě alkoholik. V dnešní době se zase dozvídáme, a to i od lékařů, že pravidelná konzumace alkoholu v malém množství prodlužuje život a je zdravější než úplná abstinence. Kdo se v tom má potom vyznat?

Jedno je však jisté. Ve starověku se lihové tekutiny používaly výhradně k léčení. Taky popisy destilace pochází v mnoha případech od starých lékařů a lékárníků. Ti měli také jako jediní právo k přípravě pálenek, neboli „špiritusu“. Pálilo se především z vína, a proto se nápoj nazýval „spiritus vini“, což vlastně v překladu znamená „duch vína“. Destilátu se přisuzovala veliká moc. Nápoj byl taky nazýván „vodou života“, neboli latinsky „agua vitae“.  Ve Francii, když vznikl první koňak z bílého vína, měl podtitul „eau-de-vie de vie“, tedy něco jako „vinná voda z vína“.

Účinky alkoholu na lidský organismus mají velmi příznivý vliv především na prevenci srdečních chorob (infarkt apod.) a aterosklerózy. Alkohol rovněž výrazně omezuje tvorbu tzv. trombů a shlukování krevních destiček, snižuje hladinu tzv. „zlého“ cholesterolu. Proto je zde menší riziko ucpání cév a „mozkových příhod“. Alkohol tlumí strach a trému, zvyšuje sebejistotu a sebevědomí. V pivu se nachází mnoho vitamínů (především vitamín B) a minerálů, což zpomaluje riziko osteoporózy (řídnutí kostí). Mírná konzumace snižuje krevní tlak a rovněž krevní cukr. Zvyšuje chuť k jídlu, přitom má méně kalorií než například džus nebo cola. Prý taky pomáhá při vypadávání vlasů, a tak se doporučuje po umytí spláchnout vlasy v pivní lázni.

Méně znamená více – nebo-li škodlivé pití

Z předchozích řádků bychom mohli nabýt dojmu, že pití alkoholu je vlastně zdravé. Je a není. Znovu musím upozornit na staré pořekadlo uvedené v titulku – „méně znamená více“. Překročení hladiny alkoholu v krvi je velmi rizikové a nebezpečné. Doporučuje se nepřekročit 0,5 promile alkoholu. Alkohol ve vyšších dávkách dehydratuje, koaguluje (sráží) bílkoviny a způsobuje lokální hyperémii (překrvení). Rovněž se projevuje pocit ochlazení kůže, snižuje pocení. Po počáteční euforii se snižuje schopnost koncentrace, sebekontrola (vrávoravá chůze, špatné vyjadřování aj.), klesá pracovní výkon a rychlost reakcí. Sebevědomí však neúměrně stoupá. V další fázi nastává výrazná neschopnost chůze a souvislé řeči. Opilý většinou zvrací a upadá do spánku. V poslední fázi se spící člověk dostává do kómatu, dostavuje se tachykardie (zvýšená tepová frekvence) a následný útlum vasomotorického centra (leží v dolní části mozku a řídí krevní oběh). Při předávkování ve spojení s nepravidelným dechem dochází většinou ke smrti.

Pokud člověk přežije, pak při vystřízlivění nastává tzv. absťák (třes, nervozita, výrazný neklid, halucinace, bolesti hlavy, bušení srdce, křeče apod.). K potlačení abstinenčního stavu sahá dotyčný opět pro alkohol a dávky se postupně zvyšují. Vzniká tak závislost, ve které člověk ztrácí jakoukoliv soudnost. V mnoha případech člověk ztrácí práci, přátele, rodinu, začíná podvádět a  lhát. V žádném případě si nepřiznává svoji chybu a všechny problémy svádí na okolí. Přestává mít zájem o jiné potěšení, koníčky a záliby. Často bývá agresivní a zuřivý. Zanedbává čistotu oblečení a hygienu těla.

Při dlouhodobém pití ve zvýšené míře dochází k poškozování tělních orgánů. Dochází k poškození jater s následným selháním ledvin. Snižuje se schopnost absorbovat z potravy výživné látky, a opilec tak trpí nechutenstvím. Dochází k úbytku vitamínů v těle a tím pádem k poškození nervů a rovněž mozku. Při důsledné alkoholové abstinenci je však možná částečná schopnost nápravy mentálních funkcí. Mozek využije do té doby nepoužívané neurony (nervy) a tyto přeberou funkce neuronů již odumřelých. Kompenzace však již nikdy není stoprocentní.

Na naši otázku zda alkohol léčí či škodí odpovídáme: Pokud nejste zvyklí pít, nezačínejte. Pokud již zvyklí jste, nepřestávejte, ale pijte střídmě. Koneckonců, nepijeme přece pro své zdraví, ale – na zdraví.

Metylalkohol v pálence

Záměrně jsem letos zařadil tento článek, protože toto téma bylo na podzim velmi diskutované. Metylová aféra si vyžádala téměř 40 mrtvých.
Co to vlastně je?  Methylalkohol (mimo chemii dle pravidel českého pravopisu rovněž metanol či karbunkl) patří do skupiny alkoholů. Používá se pro něj též dnes již zastaralý název dřevný líh či dřevitý líh. Původně se vyráběl suchou destilací dřeva, především bukového, přičemž vzniká směs metanolu, kyseliny octové a acetonu. Jde o bezbarvou, alkoholicky páchnoucí kapalinu, neomezeně mísitelnou s vodou. Je těkavý, hořlavý a silně zaměnitelný s etanolem. Od etylalkoholu jej nelze rozeznat chutí ani čichem. Neprůkazná je i zkouška zapálením s následným odezíráním barvy plamene, neboť etanolový plamen je stejně modrý jako etanolový. Pouze u metanolu se někdy uvádí průhlednost plamene. Barvu plamene při hoření etanolu i metanolu mohou však ovlivnit přítomné příměsi, např. stopové množství „všudypřítomného“ sodíku zbarvuje plamen oranžově. Není tedy výjimkou, že při zapálení alkoholů pozorujeme modro-oranžový plamen. Tuto zkoušku proto nelze v žádném případě doporučit jako ujištění před konzumací alkoholických nápojů neznámého nebo pochybného původu. Průkaznou zkoušku na stanovení metylalkoholu může poskytnout jedině certifikovaná laboratoř.

Metanol vzniká i při alkoholovém kvašení ovoce, avšak nikoliv v množství ohrožujícím život (povolené množství je 12 gramů na litr). Nezralé ovoce, především rybíz, angrešt a jablka, obsahují pektin. Při alkoholovém kvašení se pektin rozpadá a spolu s vodou vzniká metylalkohol. Proto je dobré dát do kvasu enzymy, které pektin přemění na cukr. Ale to jsme již popisovali v roce 2007 – viz naše webové stránky www.kostpalenek.wbs.cz. Metylalkohol se však odstraní kvalitní destilací. Závadný metanol se odpařuje již při 65°C. Tento prvotní destilát se v pálenici zachytává a odstraňuje. Teprve potom asi při necelých 80°C destiluje etylalkohol (čistý líh). V každém případě nepatrné stopy metylalkoholu se v pálence z ovoce vždy vyskytují. V lihu získaném z brambor nebo z obilí nebyl metylalkohol dokázán vůbec, nebo jen v tak nepatrných množstvích, že jsou prakticky zcela bezvýznamná. Takže nízká hladina metanolu v ovocných pálenkách může naznačovat, že se jedná o destilát doplněný potravinářským lihem (řezaný) nebo líh ochucený trestí.

Ale vraťme se k otázce metanolu. Je opravdu jedovatý? Sám o sobě není nijak zvlášť nebezpečný. Nebezpečné jsou teprve látky, které z něj v našem těle vznikají. Pomocí enzymu alkoholdehydrogenázy (ADH) se totiž metanol přeměňuje v játrech na formaldehyd. A ten je jedovatý – mimochodem používá se ke konzervaci, do barviv, k dezinfekci, jako insekticid apod. Působí toxicky, dráždivě, vyvolává překyselení, otok plic, rozvrat vnitřního prostředí a poškozuje mozek. Formaldehyd se ovšem dále rychle metabolizuje pomocí aldehyd-dehydrogenázy a dalších enzymů na kyselinu mravenčí, což je zřejmě zdrojem nejhorších patálií otravy metanolem, tj. slepoty, acidózy (překyselení organizmu), metabolického rozvratu a následně smrti. Smrtelná dávka je přibližně 30 ml metylalkoholu (tj. „panák“).

Podobný osud má v těle i etanol, jenže z něj nevzniká působením ADH formaldehyd, nýbrž acetaldehyd, a z něj nevzniká kyselina mravenčí, nýbrž octová, což je mnohem menší zlo. Nicméně právě acetaldehyd je vinen kocovinou a dalšími nepříjemnými následky opilosti.

Vzniku smrtících jedů z metanolu se dá částečně předejít právě vypitím etanolu (asi dvě deci více než 40ti% alkoholu). Etanol i metanol jsou totiž přeměňovány tím samým enzymem. Platí pravidlo, že tento enzym ochotněji přeměňuje etanol než metylalkohol. Jednoduše řečeno, má-li enzym ve svém okolí dostatek molekul etanolu, přeměňuje je přednostně a molekuly metanolu musí čekat. Tak z metanolu nestačí vznikat formaldehyd (a kyselina mravenčí), nýbrž dojde k „normální“ opilosti a kocovině cestou acetaldehydu, zatímco poměrně neškodný metanol se mezitím vyloučí z těla. Druhou možností je potlačit ve chvíli otravy metanolem ADH farmakologicky a tak zpomalit vznik formaldehydu a potažmo kyseliny mravenčí. Takovým mechanismem působí fomepizol, jenž k nám byl v souvislosti s nedávnou sérií otrav metanolem dovezen norskými kolegy.

Myslím, že po přečtení tohoto článku vás přechází chuť na „štamprli“. Abych vám zlepšil náladu, poradím vám, abyste pili jen kvalitní pálenky, vyrobené v pěstitelských pálenicích. Jsou téměř bez metanolu.

Použitá literatura:
Filip Jenč a kolektiv: Alkohol jako lék
Webové stránky cs.wikipedia.org
Webové stránky www.reflex.cz

                            Hezkou pohodu a příjemné chvíle u sklenky kvalitní pálenky vám přejí
                                            organizátoři akce Jaromír Plodek a Karel Eliáš z Kozlova