AKTUÁLNĚ

Tradiční košt pálenek se konal
dne 21.4. 2012 od 16 hodin
opět v sále "hasičky" ve Velkém Meziříčí

Letos bylo snížené vstupné - pouze 150,-Kč. V ceně byla sklenička, dále ochutnávka všech pálenek, katalog výstavy a kulturní program.
Hrála skupina Akordeon Band Vysočina a taneční ukázky country tanců předvedla skupina "Kosatky" (foto uvedeno v sekci 2012 - osmý ročník).

Srdečně všem muzikantům i tančícím dívkám a chlapcům děkujeme za krásnou zábavu, kterou nám svým výkonem poskytli.

Kdo nepřišel a neochutnal nejlepší pálenky ze širokého kraje, udělal chybu!!!

Krátkou filmovou reportáž však můžete shlédnout na odkazu:
http://www.novinyvm.cz/3669-kost-palenek-2012-nejvic-porote-zachutnala-slivovicka-z-kozlova.html a nebo taky na stránkách internetové  televize Velkého Meziříčí:
http://www.televizevm.cz/aktuality/kost-palenek-vyhrala-slivovice/

V rádiu Region Vysočina proběhlo živé vysílání - viz odkaz:

http://www.rozhlas.cz/vysocina/tandem/_zprava/104447

Zpráva z vyhodnocení:
V sobotu dne 14.4.2012 úspěšně proběhlo vyhodnocení destilátů. Již 11.dubna jsme tušili, že letos dosáhneme rekordního počtu lahví.
A taky, že ano. Letos se sešlo celkem 160 vzorků a byl tak překonán rekord z roku 2010 (tehdy bylo 125 vzorků). Pro zajímavost uvádím, že ještě v pondělí přišlo poštou 5 lahví, které však již do soutěže nezasáhly. Odesílatel je poslal pozdě . Taky v neděli mně volal jeden pán, který se dotazoval, zda by mohl ještě přivést hruškovici, protože nestihl termín uzávěrky. Bohužel, snad příště.

Výsledky jsou zveřejněny v sekci "výsledková listina", tak se rychle podívejte. Zde uvádíme umístění pouze u těch nejlepších pálenek. Pálenky umístěné hůře nebyly vůbec špatné (v mnoha případech byl jen minimální bodový rozdíl), ale přeci jen z etických důvodů... Kdo má zájem zjistit podrobné umístění, můžu mu výsledky poslat e-mailem.

Zpráva z exurze do pálenic:
Dne 25.února se naše "kořalenky" zúčastnily "odborně vzdělávacího semináře" pod názvem Z pálenice do pálenice. Cílem této exkurze, která proběhla i s ochutnávkou pálenek, bylo zvýšit jejich kvalifikaci a znalosti v oblasti  pálení destilátů. Navštívili jsme pěstitelskou pálenici ve Velké Bíteši a v Osové Bitýšce. Fotografie z této akce jsou v pododkazu fotogalerie a pojednání o jedno nebo dvou kotlovém systému pálenic najdete v pododkazu 2012 - osmý ročník.

Alkohol – pít či nepít?
(článek zveřejněn v týdeníku Velkomeziříčsko)

Hned v úvodu tohoto článku chci zdůraznit, že se nejedná o žádné zdravotnické doporučení. Je možné, že někteří lékaři, kteří si článek přečtou, nebudou s obsahem souhlasit, a já se nechci v žádném případě s nimi pouštět do nějakých sporů či polemik. Můj názor vyjádřený v tomto článku pochází z informací získaných z různých knih a časopisů pojednávajících o alkoholu a také z mé vlastní zkušenosti, protože se již mnoho let věnuji výrobě domácích pálenek. Tedy abych to upřesnil - prohlašuji, že jsem nikdy „na černo“ nepálil, ale vždy jsem se snažil připravit vysoce kvalitní „mač“ (základ pro výrobu domácí pálenky), který jsem si nechal vypálit v pěstitelské pálenici. Dostal jsem se k tomu trochu oklikou, protože pocházím z Jižní Moravy, kde se vyrábí spíše víno. To byla pro mě ta správná škola, když jsem s nakládáním ovoce na pálenku začínal. Využil jsem do té doby získané poznatky a začal jsem i nakupovat různou literaturu. Člověk se všemu musí neustále učit.
Znalosti z vinařských soutěží jsem rovněž použil při pořádání Kozlovského, později Tradičního, koštu pálenek. Tyto vědomosti jsem dal dohromady s kozlovským páleníkem a výstava byla na světě. Letos se ve Velkém Meziříčí pořádá již osmý ročník a velmi mě těší, že mě milovníci pálenek v této akci podporují. Nebojte se, milí čtenáři, a přijďte se taky podívat. Je to výstava jako každá jiná. Trocha konzumace alkoholu neuškodí, a navíc je zde i kulturní pořad (viz placená reklama).
Alkohol je mnohdy zatracován, ale naopak i chválen. Je pravda, že vlivem jeho nestřídmého pití dochází k velkým tragédiím - autohavárie, nemoci, zničení pracovních či rodinných vztahů, ba i sebevraždy. Na druhou stranu alkohol v mírném požití má schopnost v organizmu vytvářet endorfiny a další látky způsobující radost a euforii. Takže alkohol pijeme při většině slavnostních chvílích, ať už se jedná o zapití nějakého dobrého počinu, při oslavě narozenin nebo zvláště na svatbě. Zkrátka alkohol pijeme vždy, když chceme být veselí. Ba dokonce tak zaháníme i smutek, protože se pije na „trachtách“ po pohřbu. V každém případě ale platí pravidlo, které vyslovil Omar Chajjám: „Pijte, když jste šťastní, nepijte, když je vám bídně“. Pít na žal se moc nevyplácí.
Líh nás doprovází v životě od dávnověku. Vzniká přirozenou cestou, zkvašením cukrů obsaženého v ovoci či šťávách při působení kvasinek. Již Bible uvádí, že se Noe při pití zkvašených hroznů dostal do nálady. Zde vznikl rovněž jeden z prvních dopravních přestupků, protože řídil loď opilý (pravda je, že se neměl s kým srazit J). Život bez lihu je prakticky nemyslitelný. Do Evropy znalosti o výrobě lihu donesli pravděpodobně arabští lékaři, destilátu se přisuzovala zázračná moc, a možná právě proto se mu říkalo „voda života“ (aqua vitae). Ve středověku byl alkohol používán výhradně alchymisty, lékárníky a lékaři. Z té doby se dochovala zpráva, doporučující „každé ráno lžíci pálenky pozřít, a kdo si takto bude počínat, bude vždy zdráv“. Ve 14. století s rozvojem výsadby vinohradů se začalo více destilovat z vína a spotřeba pálenky vzrůstala. Vznikaly první vinopalny, mnohé z nich mají tradici dodnes. Jsou to např. palírna „U Zeleného stromu“ v Prostějově, nebo Staré Brno a Opava. A málokdo asi ví, že okolo r. 1550 byla palírna i v Jihlavě. Rozvoj destilace pálenek však sebou nesl i záporné vlivy. Mnozí občané se příliš opíjeli, a poté vznikaly rozvraty rodin, fyzické potyčky a rovněž závažné trestní činy. Již se vědělo co je to alkoholismus a co dokáže způsobit. Pálení se rozmohlo tak, že v roce 1596 zakázali moravští stavové pití kořalky jako nápoje ďábelského a dovolili pálit jen ovoce, nikoliv však obilí. V roce 1600, v době neúrody, zemský sněm český zakázal rovněž pálení z obilí, aby bylo zachováno především pro výživu obyvatelstva. Na přelomu 19. a 20. století počet pálenic dokonce klesal, po první světové válce bylo u nás 10 velkých lihovarů a pálenic a 23 drobných podniků. Až porevoluční doba po roce 1989 dala opět zelenou podnikání, a počet pálenic, především drobných, tedy pěstitelských, neustále vzrůstá.
Vraťme se však k otázce, zda pít či nepít? Už i dnešní lékařská literatura uvádí, že konzumace alkoholu v přiměřených dávkách má pozitivní vliv. Přesto však toto téma není vhodným předmětem lékařského zájmu. U žádného jednotlivce totiž nelze určit předěl mezi bezpečným a riskantním pitím. Nízká konzumace však má u zdravého člověka bezesporu kladný vliv na jeho zdraví.  Při mírném užití dochází k roztažení cév, zlepšuje se spalování tuků, zpomaluje se proces sklerotizace cév a snižuje se riziko vzniku infarktu myokardu. Alkohol výrazně omezuje tvorbu trombů a shlukování krevních destiček. Dochází k lepšímu trávení a rovněž k prokrvení celého organizmu. Způsobuje psychické uvolnění, napomáhá k odstranění stresu, mezilidských bariér, a tím nám lépe umožňuje navázat mezilidské vztahy a přátelství. Zde je však na místě otázka, co je to mírná konzumace? Každý z nás má míru jinde a ani světové studie nejsou v tomto zajedno. Všeobecně se však uvádí, že našemu tělu prospívá vypití maximálně dvou piv, nebo cca 1,5 až 3 dcl vína či 4 až 6 cl kořalky denně. Ženy však snášejí účinky alkoholu hůře, jelikož jim více vstupuje do krve, a proto by měly pít denní dávku menší. Navíc se má toto množství pít v průběhu celého dne, nikoli najednou.
Když to tak počítám, docházím k zajímavým výsledkům. Když denně vypiji přibližně uvedených 0,5 dcl pálenky, pak to je za rok (krát 365 dní) celkem 18 litrů. Na první zdání je to hrůza. Ale když si přečtu znovu tento článek, řeknu si: „Hlavně, že jsem zdravý a chutná mi jíst“. Těším se na vás na Tradičním koštu pálenek, kde si můžeme o problematice výroby a pití pálenek popovídat více.

Webovou stránku vytvořil Jaromír Plodek pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz