2017 - třináctý ročník | Tradiční košt pálenek

2017 - třináctý ročník

Letošní ročník bude pořádán ve znamení "srandy". Takže i zde uvádím zajímavý odkaz (viz níže) na legrační video ze Slovenska. Rovněž náš "alkobülletin" je napsán ve vtipném stylu. Text uvádím rovněž níže. Celý obsah (i s vtipnými fotografiemi) obdržíte v tištěné podobě až na Tradičním koštu pálenek dne 8. 4. 2017.

Dostala se ke mně zajímavá presentace (krátké video) od našich "bratrů" Slováků. Tam jsou dál než my. Založili sektu Svedkovia liehovovi. Podívejte se na tento humorný odkaz: zde

Obsah letošního alkobülletinu:

Motto:

Lepší tolar krčmárovi, než-li krajcar doktorovi.
Lepší sklénka slivovice, než na hrobě štyri svíce.
Až nebude slivovice, poprodáme nohavice. (z moravské písně)

Tradiční košt pálenek - 13. ročník

Vítejte vážení hosté a naši kamarádi,

scházíme se již na 13. ročníku Tradičního koštu pálenek. Máme radost, že mezi námi vidíme nové lidi, jelikož to svědčí o stálém zájmu o naši akci. Samozřejmě nás však taky velice těší, že zde jsou i „staré, známé“ tváře, které svojí přítomností dávají důvod, proč by měl košt pálenek pokračovat i v dalších letech. Srdečně děkujeme za vaši účast.

Každoročně se v tomto „alkobülletinu“ zabývám problematikou alkoho-lu. Především tématy jak zpracovat ovoce a vyrobit kvalitní kvas, který je nakonec v pěstitelské pálenici přeměněn ve vynikající domácí destilát. Když jsem se letos zamýšlel, o jakém tématu budu psát, nevěděl jsem si dlouho rady. Vždyť za těch 11 let (pozn. první ročník alkobülletin nevyšel) jsem psal snad opravdu úplně o všem.

Proto dnes již znáte rozdíl mezi lihovinou a pravým destilátem, a víme mnoho důležitých věcí o kvašení rmutu. Zjistili jste, z jakého ovoce se dá vyrábět pálenka, jak se destiluje a rovněž jak se ředí na přijatelnou a zdraví neškodnou hodnotu. Prozradili jsme vám, jak postupujeme při evidenci od vás přijatých vzorků, a také jakým systémem se vyhodnocují nejlepší pálenky. Pro větší odborníky jsme popisovali i různé druhy varných kotlů a destilačních přístrojů. Nechyběla ani historie lihu. Myslím, že není žádné téma ohledně výroby alkoholu, které bychom vynechali. Všechny texty předchozích alkobülletinů najdete na našich webových stránkách www.kostpalenek.wbs.cz.

Minulý rok jsme vás naučili, jak pálenky degustovat. Nakonec jste zjistili, že vlastně neexistuje žádná metoda, která by absolutně určila nejlepší destiláty. Ty vynikající jsou vždy vepředu, ale první by mohla být třeba třetí a čtvrtá by mohla být klidně druhá. Každý košt pálenek je vlastně taková „sranda“. Po tomto zamyšlení jsem přišel k názoru, že vlastně o legraci v souvislosti s alkoholem jsem ještě nikdy nepsal. Takže o tom je tento letošní výtisk.

Alkohol a literatura

Snad každý četl knihu pana Galušky „Slovácko sa nesúdí“. Tam je spousta příběhů, jelikož Slovácko a slivovička patří k sobě jako „múj s mojú“. Velmi krásný je příběh s názvem „Hlt za tři grajcary“. Připomeňme si jeho děj, kdy Francek a Vincek jdou na trh prodat své slivovice. Francka napadne, že by rád ochutnal tu kamarádovu, a ten souhlasí. Ale prý mu ji prodá – hlt za tři grajcary. Ujednáno, upito. Pak chce na oplátku zase ochutnat Vincek. „Francku, co dybys ně dál zaséj ty za tři grajcary okoštovat hlt téj tvojéj?“ Francek: „Dám, co bych nedal! Daj tři grajcary a koštuj!“ A tak putují tři grajcary zpět k Franckovi a Vincek koštuje. Scéna se několikrát opakuje až Vincek, již značně opilý, přišel k zajímavému názoru: „Francku, zme to ale fiškusi! Prodáme, aj sa napijeme! Ani do Hradišťa nemosíme!“ A Francek opilecky odpovídá: „Na to je třeba mít fištrón! Daj tři a zavdaj si!“. Jak to dopadne, si určitě vzpomenete.

Již v nejstarších spisech najdeme různé dekrety a prohlášení vládců našich zemí ohledně alkoholu. Zde je například první historická zpráva z roku 1039 o potírání alkoholismu v našich zemích: BŘETISLAVOVA DEKRETA

Kdo zřídí nebo převezme krčmu, která je zdrojem špatnosti bude veden do středu tržiště a tady zmrskán. Pijáci, kteří přistiženi v krčmě, budou uvězněni tak dlouho, dokud nesloží 300 denárů pro knížecí komoru. Krčmař, zdroj neřesti, ať je přivázán ke sloupu a mrskán pruty, jak dlouho by biřic chtěl, jeho věci ať jsou pod zemí pohřbeny, aby se nikdo neposkvrnil napitím tak hodným zavržení.

Rovněž se zachoval písemný dokument z doby socialismu, ve kterém je zdůvodňováno, že pozvracený dvůr není po alkoholu vypitém na oslavě narozenin, ale po konzumaci zkažené paštiky.

Zlín 12. 7. 1967 Příjemce: Svit Zlín, ul. Maršála Koněva - ZV ROH

Věc: znečištění dvora, verandy a přilehlých prostor s. Krátkým.

Na dnešní schůzi ZV ROH mně bylo vytknuto, že příslušník mé skupiny soudruh Krátký včera ve večerních hodinách znečistil verandu, dvůr a přilehlé prostory.

Vysvětlím tedy, jak k tomu došlo. S. Krátký oslavoval s kolektivem socialistické práce svoje narozeniny (podotýkám, že se toto dělo po skončení pracovní doby a alkohol se pil jen v malé míře). Již v dopoledních hodinách si s. Krátký stěžoval, že je mu nevolno (snědl prý ráno játrovou paštiku, která byla již zkažená). Z toho tedy plyne, že k nevolnosti došlo následkem zkažené paštiky, nikoliv nadměrného požití alkoholu. Tato nemilá příhoda se mu mohla přihodit zrovna tak v autobuse, trolejbuse nebo jinde. Žádám tedy ZV ROH, aby vzal toto vysvětlení na vědomí a nevyvozoval z události žádné důsledky.

Zbývající škody (rozbité dveře, okna, lustry, rozlámané židle a stoly) samozřejmě v plné výši uhradíme!

S pozdravem Míru zdar Jirásek František - Brigáda socialistické práce dílny 25

Alkohol a hospoda

V hospodách vzniklo asi nejvíce žertů a srandy. Alkohol samozřejmě tomu vždy hodně napomohl. Avšak i tam platí určitá pravidla a nařízení. Jedno z prvních bylo řečeno již Václavem IV., kdy předával jistému krčmáři hostinec: „My, Václav IV, tímto dáváme ti mázhaus do správy a tím, abys hostil lid můj. Přikazuji ti, abys jídla zhotovoval šmakatedlná, truňk nekřtil a dobrou míru dával. Též doporučuji, abys ženy povětrné netrpěl, vrchcáby a jiných her provozovati nenechával a na lapky a jinou holotu pozor dával“.

Jedna z těch veselých historek vznikla z přemíry nabídky v jedné hospodě:

„Jožko, co si dáš? Slivovicu, či víno?“ - „Víno…“
„Bíle, či červené?“ - „Bílé…“
„Moravské, či francúzké?“ - „Moravské…“
„Suché, polosuché, sladké?“ - „Tož do řiti…, nalej slivovicu…!“

Zavzpomínejme však na časy nedávné. Je to sice už asi 20 i více let, ale příhoda se opravdu stala. Můj soused, jmenujme ho třeba Vašek, byl jeden večer sám doma. Manželka odjela na návštěvu příbuzných, a tak Vašek přemýšlel, co s načatým večerem. Vzal tašku prázdných lahví od piva a vypravil se na kole do blízké hospody. Tam oslavoval narozeniny místní velitel policajtů, jmenujme ho třeba Vávra, se kterým se Vašek dobře znal. Dali si spolu pár piv a taky nějakou tu kořalku. Dost podroušený Vašek si vzal svoji tašku s pivem, naložil ji na řídítka a jel domů. U garáže postavil tašku ke zdi a otevřel vrata. Když schoval kolo, hledal tašku, která však byla zakrytá za otevřenými vraty. „Asi jsem ji nechal v hospodě“, uvažoval omámeným mozkem Vašek. Protože již byla značná tma a nechtělo se mu šlapat na kole, tak sedl na moped a vydal se zpět do hospody. Tašku tady sice nenašel, ale kamarádi, kteří oslavovali narozeniny místního policajta, zde stále pokračovali v pití. Tak si s nimi znovu zavdal, a potom značně podroušen se vydal na cestu zpět. „Mně ta taška musela asi spadnout do příkopy“, říkal si. Tak s tím mopedem najížděl ke krajnici, aby si do příkopy posvítil. Samozřejmě, že do příkopy několikrát sjel. Když se asi po třetí hrabal z příkopy i s mopedem ven, zastavila vedle něj hlídka policie (tehdy veřejná bezpečnost). „Dobrý večer, pane řidiči. Můžeme vám nějak pomoci?“ „Ne, díky, já jen hledám pivo“, zněla jeho odpověď. To již hlídka zbystřila a ptala se ho: „Pane řidiči, vy jste pil alkohol?“ „Jo, ale jen pár piv a nějakou štamprdli-s tím, no, s Vávrou“, odpověděl. „Se kterým Vávrou?“, ptá se hlídka. „No, přeci s vaším velitelem, slaví v hospodě narozeniny“, odvětí Vašek. „Ehm, a kde bydlíte?“ „Tady na konci ulice“, říká Vašek. Členové hlídky na sebe mrkli a odvětí: „Prosím vás seberte se a ihned jeďte domů, my nic hlásit nebudeme“. A víte, jak byl Vašek šťastný, když potom ještě zavřel vrata od garáže a u zdi zakopl o tašku plnou piv? Zkrátka, život píše historky.

Alkohol a písně

V hospodě není daleko k písničce. Občas se v putyce objeví harmonika, kytara nebo jiný hudební nástroj a o zábavu je ihned postaráno. S počtem vypitých piv a taky nějakých kořalek přestávají zpěváci mít ostych a začínají zpívat sprostonárodní písně, ale i písně o alkoholu. Jedna ze známých folkových skupin zpívajících především o slivovici je vizovický Fleret. V úvodu svých koncertů zpívá: „Šak máte nalété, tož kam byste chodili, sedněte si na lavicu, co byste sa hónili. Ven by aj tak psa nevyhnal, vlak jede až po šestéj, nahlédnite do kalíšku, šak máte nalété“ (píseň Šak máte nalété).

Muzikanti však ví, že nic není bez práce, a tak si v jiné písni přejí, aby švestka (trnka) urodila: „Dej nám trnko, dej nám trnky, naděláme si pálenky. Až k nám přijdou mrazy spáti, v šenku budem koštovati (píseň O trnce). Pálenku mají zajisté rádi, na jejich koncertech mnohdy láhev koluje mezi posluchači. K tomu zní jejich další píseň: „Když se s vínem probouzí den, jen já a to víno tady jsem. Já včera s vínem šel jsem i spát, …. a to mám rád. Po vínu a po slivovici, jako balón mám makovici. Stejně si ale musím panáka dát,… já to mám rád (píseň Vizovice).

Další folkový zpěvák, který se alkoholem ve svých písních zabývá je rovněž moravský muzikant Vlasta Redl. Alkoholu se věnoval tak intenzivně, že nakonec s ním měl obrovské problémy, a přestal na pódiu vystupovat. Snad je již překonal, protože opět občas koncertuje. O slivovičce si zazpíval společně s Hradišťanem a Jurou Pavlicou v písni Vracaja sa dom. „Vracaja sa dom, od Betléma do Vsetína, nésl sem sa jak ta laňka potrefená. A že bylo v tom Betlémě živo velice, voněl jsem jak mariánek od slivovice“. Ostatně sám Jiří Pavlica nazpíval v jiné písni slova: „Proč bysme veselí nebyli, když nám Pán Bůh přeje, dává nám kořalky, vínečka a po smrti nebe“.

Ale ani Češi nezůstávají pozadu a zpívají rozmarné písně. Pavel Lohonka neboli Žalman nazpíval se starou jihočeskou skupinou Minnesengři písničku se slovy: „Hop hej kořaličko, hop hej kořalko. Včera bylas v pěkným soudku, dneska už jseš v mým žaloudku, hop hej kořaličko, hop hej kořalko. Včera bylas ve sklenici, dneska vrtáš v mý palici, hop hej kořaličko, hop hej kořalko“.

A to vůbec nemluvím o moderní poprockové hudbě. Tam se to alkoholem jenom hemží. Hlavně mladší generace zajisté zná skupinu Kabát, která nazpívala písně jako např. „Alkohol“, „Žízeň“ nebo třeba „Bum, bum, tequilla“. V jedné z jejich prvních písní se zpívá: „V pekle sudy válej, z kotle pára stoupá, na stůl nám to dávej, ať to s náma houpá“.

Písniček o alkoholu, obzvlášť o víně je opravdu velká spousta. Zajisté nějakou podobnou píseň uslyšíme i na dnešním koštu pálenek. Tak si zazpívejme zvesela a hezky pospolu….

Na závěr ještě recept na výborného krocana

Koupíme pětikilového krocana (pro šest osob) a láhev whisky.

K tomu sůl, pepř, olivový olej a proužky špeku. Krocana poklademe špekem, zavážeme, osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem. Předehřejeme troubu na 200 °C.

Nalijeme si sklenku whisky a připijeme na úspěch díla. Poté uložíme krocana na pekáč a vložíme do trouby. Nalijeme si dva bleskové panáky whisky a připijeme opět na úspěch díla. Po dvaceti minutách nastavíme termostat na 250 °C, ať trouba pořádně bručí. Dáme si další tři whisky. Po půl hodině ptáka otočíme a nadále bedlivě hlídáme.

Občas se chopíme flašky whisky a nalejeme si do řepy. Po další půlhodince se opatrně vydáme k lince a krocanua prodočíme. Přitom dáuáme bacha, abyzmese neupálili uo ty agrezivní dvéře vod trouby. Si dalších pěét nebo zedm fixki vevnitř sklenice si a pak a tak. Kruvacana pečem další dři hodinkýý (ale je to vcelku fuk), a každých deset minud dem čúrat. Je-li to aáspoň drožku možný, dolezem ke sforáku a úytáhnem troubu z krozana.

Dopřejem si ježdě jedoóo loka a znoúua se pokuzíme tu mrchu dostad uen. Zvvédnem tóo prokladýo ffóógla ze zeměéa prrrrrrrrdnemho na boddnos. Dáúuúáme uéélkýho majzla na uk louznutí na zamaštťěnýým liionúlluélu. Néllsze-li tomu zabránid, szskuszszsimesze zsznoúúa póószszsdááuitna nohýýýáááaúú uonojetostejnějedno !!!!!! Trošku se prospíme. Příští den sníme krocana studeného s majonézou a s aspirínem.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Každoročně o Tradiční košt pálenek mají zájem média.

Čtěte pokliknutím na odkaz u loga jednotlivých médií:

číst článek